Najednou se ozval známý hlas:Mili,už nespi!Mili,jsi vzhůru???
Maud Měsíčková seděla na posteli vedle Mildred.Mildred zamhouřila očima.
Mildred:Ach,ahoj,Maud.to bylo hrozné.Myslela jsem si,že už jsem vzhůru,a přitom jsem stále spala.Kdybys jen věděla,jaký se mi zdál sen...!
Maud:Ale vždyť já to vím!A nejsem jediná,kdo to ví!Ví to všichni!
Mildred:Vážně?Jak to?
Maud:Vždyť jsi nám to sama pověděla!Asi před hodinou jsem tě přišla vzbudit,ale ty sis mě vůbec nevšímala,najednou sis stoupla,samozřejmě se zavřenýma očima,a najednou jsi něco říkala.Pak jsi otevřela dveře,a šlas do mého pokoje.Tam sis taky něco říkala.Pak jsi chodila po celé Akademii!Krákavá i Metla tě taky potkali,ale ty jsi šla klidně dál,a stále tě nešlo vzbudit.Chtěla jsem na tebe vylít vodu,aby ses probrala,jenže tys byla pryč!Došlas do svého pokoje,a až tady jsem tě mohla vzbudit!Pěkně jsi nás vyčerpala...!Opravdu!Ale co,hlavně,že jsi živá...
Mildred si oddychla.Takhle velkou úlevu už dlouho nepotkala.